V Německu rostou problémy s bakteriálními patogeny přenášenými křísovitým hmyzem žilnatkou rákosní. Německý úřad pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin na začátku dubna oznámil, že udělil nouzová povolení přípravků k ochraně cukrové řepy proti šíření závažných bakteriálních chorob.

Úřad (Bundesamt für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit; BVL) v tiskové zprávě konstatoval, že aktuálně není do cukrové řepy v Německu registrován žádný přípravek na ochranu proti žilnatce rákosní (Pentastiridius leporinus). V plodině přenáší dvě vážné choroby: fytopazmu stolburu a syndrom nízké cukernatosti cukrové řepy (Syndrome Basses Richesses; SBR). Tyto choroby způsobují patogeny Candidatus Phytoplasma solani a Candidatus Arsenophonus phytopathogenicus. Žilnatka rákosní se v posledních letech rychle rozšířila nejen v porostech cukrovky, ale také v bramborách, mrkvi nebo červené řepě a úspěšně se vyvíjí také na dalších hostitelských rostlinách.
Úřad pro ochranu proti žilnatce umožnil využívat již registrované přípravky, a to na základě článku 53 nařízení EU o přípravcích na ochranu rostlin. Obsahují účinné látky acetamiprid, flupyradifurone, lambda-cyhalothrin či deltamethrin. Povolení se vztahují na nová použití těchto přípravků po dobu 120 dnů, vyplývá z údajů úřadu. Odlišné mechanismy účinku uvedených účinných látek by měly přispět dosažení udržitelné ochrany porostů a minimalizaci rizika vzniku rezistence, uvádí tisková zpráva.

Potenciál velkých ztrát

Infekce se u cukrovky projevuje kopinatostí a asymetrickým vývojem nových listů, staré pak zažloutávají. U kořenových cévních svazků se objevují nekrózy. Bulvy postižených rostlin mají nižší cukernatost a výrazně může klesnout výnos, uvádí se až 25 %. Mezi odrůdami mají existovat rozdíly v toleranci infekce. Syndrom nízké cukernatosti cukrové řepy byl poprvé pozorován v roce 1991 ve Francii a postupně se šíří Evropou. Patogeny do určité míry přecházejí z dospělce na potomstvo. Žilnatka v létě přelétá na cukrovku, ale poté migruje na pšenici, kde dokončuje vývoj.
Podle BVL se v jedné rostlině současně vyskytují oba patogeny, což vede k výraznému zhoršení zdravotního stavu porostů. Vzhledem k tomu, že proti bakterii neexistuje přímá možnost ochrany, zaměřuje se strategie na potlačení vektoru.*