Chovatelé a šlechtitelé skotu čelí v posledních desetiletích nejenom novým výzvám, ale díky inovativním technologiím a metodám zkoumání mohou mít k dispozici také lepší a přesnější metody k hodnocení a selekci zvířat na požadované znaky a vlastnosti, které už se dávno netýkají pouze mléčné užitkovosti, přírůstků a utváření exteriéru.

Většina lidí už někdy slyšela o tom, že každý živočich má jedinečnou sadu genů, tzv. genom, ale už možná méně známé je, že exprese těchto genů je regulována systémem molekulárních „značek“ na DNA, jež buňkám v těle „napovídají“, které geny zapnout či vypnout.
Nové možnosti s epigenetikou
Již v roce 2019 Waterland a jeho kolegové zjistili, že lidský genom obsahuje speciální oblasti označované zkratkou CoRSIV (correlated regions of systemic inter-individual epigenetic variation) – korelované oblasti systémové interindividuální variace – u nichž se úroveň metylace DNA liší mezi různými lidmi, ale v různých tkáních jedince jsou stálé. To znamená, že metylaci CoRSIV lze zjistit například z krve, jejíž vzorek je poměrně snadno dostupný, a přitom získat informace o epigenetické regulaci ve vnitřních orgánech, jako je mozek, vaječníky nebo játra. Dřívější práce odhalila téměř 10 000 CoRSIV v lidském genomu a naznačila, že studium těchto oblastí by mohlo být nápomocné při odhalování epigenetických příčin některých onemocnění, protože CoRSIV již byly spojovány s různými zdravotními problémy, vč. rakoviny, nesprávné funkce štítné žlázy, poruch kognitivních funkcí, cukrovky 2. typu, rozštěpu patra, schizofrenie, dětské obezity a poruchy autistického spektra.
Důležité regulační geny
Většina našeho genomu je tvořena tzv. nekódující DNA, o které se sice ví, že nekóduje produkci proteinu, ale jinak přesná funkce těchto nekódujících oblastí zůstává záhadou. Protože je mnoho genů v těchto nekódujících oblastech spojeno se specifickými rysy, jako je velikost těla nebo barva vlasů, tak vědci dlouho předpokládali, že tyto geny přispívají převážně k fyzickým znakům, tj. „fenotypu“ jednotlivce tím, že regulují, jak se projevují odpovídající geny. V oblasti biomedicíny se hodně investuje do lidské genomiky
Perspirace jako selekční kritérium
Klimatické změny na celém světě znesnadňují živočišnou produkci, protože vysoké teploty ovlivňují přírůstky i rozmnožování, a to nejenom u skotu. Proto by se hodilo mít takový dobytek, který je lépe přizpůsobený na delší období s vyššími teplotami, jinak by to mohlo představovat reálné riziko pro potravinovou bezpečnost. Tepelný stres se stal významným limitujícím faktorem a hlavní hrozbou potravinové bezpečnosti, a to nejenom v subtropických oblastech, kde je nárůst průměrných teplot a jejich vliv na původní flóru a faunu zvláště patrný.

Emise metanu nemohou chybět
A samozřejmě v programech současného výzkumu nemůže chybět ani téma skleníkových plynů (v zemědělství zejména metanu).Krávy vylučují asi 85 % svého tělesného tepla potem a je možné identifikovat geny, které pomáhají zvířatům odvádět teplo z organismu prostřednictvím pocení (perspirace) efektivněji, a díky tomu i vyšší teploty zvládat lépe, aniž by byly výrazně negativním způsobem dotčeny jejich produkční a reprodukční schopnosti. Co naplat, systém produkce potravin (stejně jako jakékoliv jiné přírodní a industriální systémy) jsou zdrojem metanu. V zemědělství se poukazuje především na skot, v jehož trávicím traktu se metan tvoří přímo, ale i na jeho exkrementy a využívání půdy (nejen) pro pastvu.*
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v NCH 2/2025.