Nadpočetné, tzv. B chromozomy zkoumají vědci již více než celé století. Jejich studiu se věnují i vědci z olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Studium těchto chromozomů probíhá především na úrovni základního výzkumu, protože jejich přesah do aplikace v zemědělských programech je prozatím nejistý. Nová studie na divokém čiroku nicméně ukazuje, že přítomnost nadbytečného chromozomu může ovlivnit hostitele směrem, který by mohl být atraktivní pro širší vědeckou komunitu.

Vlastnosti často odporují základním biologickým principům

B chromozomy představují skupinu genetických elementů, jež obohacují jaderné genomy mnoha různých organismů. Pro vědce je jejich výzkum atraktivní, protože mnohé z jejich vlastností často odporují základním biologickým principům. V běžných genomech nejsou B chromozomy přítomny. Rostlinné buňky je ale do jisté míry tolerují a dokáží s nimi žít. Zejména nižší počty těchto chromozomů tolerují bez dopadu na vzhled a vitalitu jedinců. B chromozomy jsou často označovány jako sobecké či parazitické, protože jejich jediným cílem je přenos do další generace. Jejich nejzajímavější vlastností je to, že se neřídí klasickými zákony mendelistické dědičnosti. Frekvence přenosu těchto chromozomů totiž funguje v jejich prospěch a je předmětem mnoha studií. U většiny popsaných rostlinných druhů dochází k akumulaci B chromozomů v průběhu vývoje samčích pohlavních buněk a většina pozornosti se tak při zkoumání dějů spojených s B chromozomy upírá na vývoj pylových zrn.

Více informací přináší článek Mgr. Miroslavy Karafiátové, Ph.D., (Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin) v prosincovém vydání časopisu Úroda (12/2024).

Úvodní fotografie: Divoký čirok Sorghum purpureosericeum (Hochst. ex A. Rich.) Schweinf. & Asch. a – vzrostlá rostlina, b – detail květenství, c – detail oboupohlavního květu, d – řez abnormálním pylovým zrnem (zvětšeno 630x) Foto Miroslava Karafiátová