Česká republika má ve srovnání s jinými státy nebývalé množství informací o hygienickém stavu půdy a také má komplexní legislativní nástroje ochrany zemědělské půdy, ale zatím u nás chybí relevantní a volně dostupná datová a znalostní platforma umožňující rozhodování všech aktérů managementu půdy.

Zaplnit informační mezeru

V současnosti v ČR neexistuje jednoznačná metodická podpora pro průkazné stanovení geogenního vlivu na zvýšené obsahy prvků v půdních vzorcích. Proto Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) vytvořil metodiku, jejímž cílem je zaplnit informační mezeru navržením postupu k vymezení geologicky podmíněného zvýšení koncentrace rizikových prvků v České republice, které lze označit za tzv. geogenní anomálie. V této metodice je navrženo, jak postupovat k danému cíli vytěžením existujících datových zdrojů, kdy lze využívat různé referenční hodnoty pro prvotní posouzení, přičemž tyto referenční hodnoty byly zapracovány do internetové mapové aplikace v rámci interaktivního rozcestníku „SoilPAss = Soil Pollution Assessment“ (https://soilpass.vumop.cz/).

Slouží k identifikaci

Systém zahrnuje interaktivní mapovou aplikaci, která může sloužit nejen k identifikaci oblastí se zvýšenými obsahy rizikových prvků, ale také oblastí nezatížených či oblastí s deficitem biogenních stopových prvků. Stává se tak základním vstupním krokem k analýze potenciálního převládajícího zdroje rizikových prvků v půdě před následným terénním ověřením. K tvorbě map byly použity geochemické prediktivní modely založené na strojovém učení, které vycházelo ze zdrojových dat několika organizací zejména pak z dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), České geologické služby (ČGS), Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Informuje o tom v listopadové vydání časopisu Úroda (11/2024) Ing. Ladislav Kubík, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Brno.*