V Národním zemědělském muzeu v Praze je k vidění nová výstava s názvem „Regenerativní zemědělství: Půda plná života“, kterou připravil startup Carboneg s dalšími partnery. Představuje inovativní přístupy k obnově půdy i udržitelnému hospodaření a nabízí jedinečný pohled na historii a principy regenerativního zemědělství.

Výstava provede návštěvníky od počátků konceptu regenerativního zemědělství z 80. let na Rodale institutu v USA přes praktické zkušenosti amerického farmáře Gabe Browna až po ukázku dnešních farem praktikující regenerativní postupy v Česku. Prostřednictvím fotografií zachycuje zemědělce, kteří se u nás regenerativní praxi aktivně věnují. Současně na dvou desítkách panelů přibližuje základní principy tohoto přírodě blízkého přístupu k produkci potravin. Návštěvníci se seznámí s dalšími souvisejícími tématy, jako je význam hub a vývoj půdního mikroedafonu v regenerovaných půdách i s možnostmi ukládání uhlíku v půdě. Výstava, připravená s podporou Výzkumného ústavu zemědělské techniky, sociálního podniku Živá záhrada a za přispění doc. RNDr. Miroslava Vosátky, CSc., z Botanického ústavu AV ČR, osvětluje význam regenerativního zemědělství pro udržitelnou budoucnost naší planety.

„Nesmírně si vážím toho, že jsme dostali příležitost výstavu zpracovat. Doufám, že přispěje k šíření povědomí o tom, že orba a další formy zpracování půdy škodí půdnímu životu. Regenerativně hospodařící zemědělci jsou ti, kteří v následujících letech velmi významně přispějí ke snižování podílu CO₂ v atmosféře. Měli bychom si mnohem více cenit jejich produkce a společenské role,“ říká k výstavě Václav Kurel, ředitel startupu Carboneg.

Již před lety se rozhodli hledat zlatou střední cestu mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím Aleš Foretník společně s partnerkou Marií Roučovou, kteří hospodaří na 300 hektarech v obci Krumvíř u Brna. Aniž by to věděli, jejich udržitelný model je velmi podobný regenerativnímu hospodaření. Prostřednictvím meziplodin, s nimiž mají mnohaletou zkušenost, se snaží zvládat plevele, předcházet půdní erozi a přizpůsobit se klimatickým změnám, zejména suchu. Půdu zpracovávají jen minimálně a herbicidy využívají jen v nejnutnějších případech. Sníženými dávkami minerálních hnojiv šetří zatížení spodních vod.*