Ozimá řepka může být sama o sobě vysoce ziskovou zemědělskou plodinou, protože nabídka občas nezvládá udržet krok s rostoucí poptávkou a tomu také odpovídá cena. Avšak její pěstování není úplně bezproblémové a zemědělci se každým rokem musí vypořádat s nejednou výzvou – počasím, organizací práce, legislativními změnami či rostoucími náklady.

Podle Situační a výhledové zprávy je řepka v České republice hlavní pěstovanou olejninou, ale navzdory poměrně dobré rentabilitě její osevní plochy v posledních třech letech mírně klesaly. Přesto si stále udržuje 14% podíl na celkové ploše pěstovaných zemědělských plodin. Naproti tomu třeba v Irsku se u ozimé řepky očekává výrazný nárůst produkce, a to především z důvodu nemalého zdražení olejnin. Dalšími lákadly jsou potenciální úspory dusíku při dosažení dobrého růstu a vývoje na přelomu podzimu a zimy, možnosti regulace jednoděložných plevelů či výrazné zvýšení výnosů následujících plodin. Hodnocení těchto a dalších možností, které pomohou zvýšit produkci nedostatkového řepkového semene, se věnují nejenom pracovníci irské organizace Teagasc.

Průměrná plocha, na které irští zemědělci vysévali ozimou řepku, byla v letech 2017–2021 necelých devět tisíc hektarů, avšak odhady irského ministerstva (Department of Agriculture, Food and Marine) naznačily možnost výrazného nárůstu produkce, protože v roce 2022 už její osevní plocha dosáhla 14 500 hektarů. Pokud jde o průměrný výnos ozimé řepky, tak ten zůstal v Irsku posledních pěti letech konzistentní, tedy na úrovni 4,4 t/ha, přičemž někteří pěstitelé dosahují pravidelně 5 t/ha.

Výhody a výzvy pěstování

Ke stabilitě výnosů moderních odrůd ozimé řepky přispěly především jejich zlepšené vlastnosti, jako je odolnost proti pukání šešulí, fómové hnilobě a cylindrosporióze řepky či viru mozaiky tuřínu. Ale důležitými faktory jsou například dřívější setí a aplikace organických hnojiv, což vede k vytvoření porostu, který má na jaře větší index zelené plochy (green area index, GAI). Tím se usnadňuje dosažení doporučovaného GAI 3,5 v době květu. Porosty s vyšším GAI na jaře přinášejí i řadu dalších výhod – pravděpodobně dokázaly využít svůj potenciál k zachycení zbytkového půdního dusíku během podzimu, čímž se snižuje riziko kontaminace povrchových a podzemních vod. To také přispívá k vyšší ziskovosti, protože na jaře je do porostu potřeba aplikovat méně dusíkatých hnojiv, čímž se dále snižují výrobní náklady. Aplikace finální dávky dusíku v kapalné formě navíc umožňuje její pozdější použití.

Brukve obecně jsou velmi efektivními konzumenty dusíku a pěstitelé stále častěji začleňují do jejich výživy organická hnojiva, aby napomohli podzimnímu růstu těchto plodin, a i když má ozimá řepka dosti vysokou potřebu dusíku (225 kg/ha), tak lze podle vědců dosáhnout významných úspor při dobrém vývoji rostlin a zapojení porostu před zimním odpočinkem. Při porovnání porostů s GAI 0,5 a 2,0 vyšla vědcům úspora dusíku u toho s vyšší hodnotou indexu odpovídající částce 277 eur/ha (750 eur/t).

Řepka olejka nabízí pěstitelům řadu dalších výhod, například umožňuje hubení problematických jednoděložných plevelů alternativními chemickými prostředky. Významný je i její příspěvek ke zdraví půdy. Hluboký kořen pomáhá zlepšit strukturu půdy a zapravení posklizňových zbytků vrací do půdy značné množství uhlíku.

Nicméně, pěstování řepky může být spojeno i s řadou problémů, například s organizací práce při jejím výsevu. Předchozí plodiny je třeba sklízet relativně brzy, aby bylo možné setí řepky v odpovídajícím termínu, tedy od poloviny do konce srpna, což může být v některých případech – ve spojení s probíhající sklizní ostatních plodin – dosti náročné. Avšak výzkum, který probíhal v Teagasc Oak Park ukázal, že řepku lze úspěšně pěstovat i při výsevu s využitím časově i pracovně úsporné metody minimální přípravy nebo tzv. strip-till výsevu.*