V nedávné době se vědcům z Tokijské vědecké univerzity a Iwate Biotechnology Research centra v Japonsku podařilo geneticky modifikovat rostliny brambor a rajčat tak, aby exprimovaly rostlinné barvivo betacyanin. Cílem bylo testovat terapeutickou účinnost těchto geneticky modifikovaných rostlin proti myším modelům kolitidy a makrofágům, které vyvolávají zánět. Bylo zjištěno, že rajčata produkující betacyanin měla protizánětlivé účinky, zatímco brambory tyto účinky nevykazovaly. V aktuální zprávě o tom informuje spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.

Betacyanin, stejně jako betaxanthin, patří mezi rostlinné pigmenty ze skupiny betalainů, které jsou zodpovědné za červenofialovou (betacyanin) nebo žlutou (betaxanthin) barvu ovoce a zeleniny. Tyto látky se běžně využívají jako potravinářská barviva a v nedávné době u nich byl objeven také silný antioxidační účinek, což z nich činí kandidáty na výrobu zdravých potravin, a tedy prostředek pro boj proti různým onemocněním. Bohužel jsou ale tyto látky produkovány pouze vyššími houbami a rostlinami řádu Caryophyllales, jako je například červená řepa, a vykazují nízkou stabilitu při vysokých teplotách a extrémních hodnotách pH. Rajčata produkující betacyaniny budou tak pravděpodobně účinné pouze v syrovém stavu.

Protizánětlivé účinky extraktů vědci testovali v různých koncentracích. Zatímco u rajčat byly pozorovány významné účinky ve 100 i 1000násobném ředění, u transgenních brambor tomu tak nebylo ani v původní koncentraci, a to i přes značnou produkci betacyaninů, konkrétně betaninu a isobetaninu. Důvodem je pravděpodobně přítomnost doposud neznámých antagonistů, které působí proti protizánětlivé funkci betacyaninů. Tento údaj je však potřeba ještě potvrdit, uvádí zpráva.*