V letošním roce slaví kulatiny dvě pesticidní látky, na které můžeme pohlížet jako na základ cílené moderní ochrany proti chorobám. Síra a bordeauxská jícha. V roce 1802 (nejspíš ale v lidské historii poněkolikáté) objevil fungicidní účinek listové aplikace elementární síry skotský botanik William Forsyth. Následně se tím začali zabývat další vědci, síra se začala pro lepší účinek míchat například s mýdlem, vápnem, tabákem, alkoholem atd.

Lze počítat s tím, že o pesticidních vlastnostech síry určitě věděli staří Řekové, protože Homér, který žil někdy kolem roku 1000 př. n. l., ve svém obecně známém díle uvádí, že Odysseus si nechal přinést síru, aby ji zapálil a vyčistil tak síň, dům a dvůr. Další zdroje zmiňují, že již v roce 900 n. l. Číňané používali sulfidy arsenu k hubení zahradního hmyzu. Podle dalších zdrojů používali před více než 4500 lety Sumerové sloučeniny síry k hubení hmyzu a roztočů, před 3200 lety Číňané insekticidy získané z rostlin a následně před 2500 přirozené nepřátele škůdců a de fato biologickou ochranu. Choroby a škůdci zkrátka trápili lidstvo odedávna a naši předci se intenzivně snažili se s nimi vypořádat.

V roce 1882 pak francouzský botanik Pierre-Marie-Alexis Millardet objevil, že bordeauxská jícha působí proti plísní révové. Navrhl její použití jako fungicidu a po třech letech pokusů a testování zveřejnil své příznivé výsledky v odborném časopise časopise Journal d'Agriculture Pratique. Encyclopedia Britannica připomíná, že zemědělci v oblasti Médoc ve Francii dlouhodobě kropili své vinice hustou směsí síranu měďnatého, vápna a vody, jejíž nevábný vzhled odrazoval zloděje od krádeží hroznů. Ale teprve Millardet ověřil její fungicidní účinnost a umožnil široké rozšíření tohoto anorganického přípravku.

Dá se zcela určitě počítat s tím, že naši dávní předci využívali například různé botanické pesticidy, protože doba byla tvrdá a cokoliv pomohlo proti problémům, ať u lidí, nebo zvířat a rostlin, se prostě počítalo. Přičemž je třeba vzít v úvahu, že u části těchto látek byla hranice mezi léčivou a toxickou dávkou dost úzká. Až moderní doba a její syntetické pesticidy a léky přinesla přesně definovaný obsah konkrétní účinné látky v přípravku, spolehlivé dávkování a kvalitní přehled o toxicitě, vedlejších účincích a způsobech bezpečného nakládání.

Sečteno podtrženo, z pohledu chránit plodiny před škodlivými činiteli hospodaříme úplně stejně jako naši předci. Jen lépe a efektivněji.

Vyšlo jako editorial v Úrodě 8/2022.*