Pohoda je důležitá nejenom pro lidi, ale též pro hospodářská zvířata. Stres ovlivňuje nejenom kvalitu života, ale také užitkovost a kvalitu produktů. Faktorů, které mohou stres způsobovat, je celá řada a po možnostech jejich ovlivnění pátrají na mnoha vědeckých pracovištích.

Častým faktorem, který vede ke stresu, je teplo. Prasata jsou vůči němu mnohem citlivější než jiná zvířata, a tak je během horkých období důležité najít co nejefektivnější způsoby, jak tepelný stres omezit.

Podle vědeckých studií, které se zabývaly produkcí tepla a vlivu vlhkosti, to vypadalo, že nové genetické linie prasat produkují téměř o 20 % tepla více, než ty z počátku 80. let minulého století. Tento trend pravděpodobně pokračoval, a tak by v současnosti mohla být produkce tepla zase o 10 % vyšší. Ve své zprávě vědci sdíleli některé nástroje pomáhající určit, kdy se prasata dostávají do tepelného stresu, a také přišli s doporučeními k minimalizaci produkčních ztrát, které v důsledku tepelného stresu stoupají.

Okolní teplota společně s vlhkostí vzduchu přispívají k rozvoji tepelného stresu a obecně se spouští při mnohem nižších teplotách, když je vysoká vzdušná vlhkost. Vědci z Iowa State University uvedli například to, že průměrná vlhkost 30 % spojená s teplotami nad 28 °C (což jsou podmínky, které se pravidelně objevují během léta nejenom v západní Austrálii) může významně ovlivnit zdraví střev a užitkovost vykrmovaných prasat. U chovných zvířat je teplotní tolerance ještě nižší.

Proč jsou prasata na teplo tak citlivá? Je to proto, že většina zvířat může své interní teplo odvádět ven pocením a dýcháním, což jsou dva nejdůležitější nástroje pro udržování tělesné teploty. Jenže prasata se nepotí a mají poměrně malé plíce. V důsledku těchto fyziologických omezení a jejich relativně vysoké vrstvě podkožního tuku jsou prasata k tepelnému stresu tak náchylná. A také to vysvětluje, proč jsou tepelným stresem více postižena větší prasata.

Dva očividné příznaky pozorované u prasat vystavených vlivu tepelného stresu jsou zrychlené dýchání a ztráta chuti k jídlu. Přičemž to druhé redukuje interní produkci tepla. Pokud působení tepelného stresu pokračuje, prasata začínají nadměrně pít (zvyšuje se ztráta elektrolytů) a hromadí se kyseliny vytvářené uvnitř těla (narušení acidobazické rovnováhy). To může vést k průjmům a v závažných případech i k úhynům.

Vědci testovali, co se děje se střevní strukturou, když na prasata působí tepelný stres, a výsledky jim ukázaly, že teplota 35 °C po dobu 24 hodin výrazně poškozuje obrannou funkci střev a také zvyšuje hladinu endotoxinu v plazmě. Podle autorů dochází u prasat vystavených tepelnému stresu (a to i krátkodobě – tj. dvě až šest hodin) k výraznému narušení střevního obranného systému, což poskytuje příležitost infekcím. Takže ve špatných hygienických podmínkách může tepelný stres přispívat ke vzniku sekundárních infekcí.

Více si přečtete ve Farmáři č. 8/2022.*