Na základě prognózy výskytu virových onemocnění brambor a řepy vycházející z počtu zachycených mšic v sacích pastech ÚKZÚZ je od 23. týdne hlášeno vysoké riziko šíření viru svinutky bramboru, jejímž vektorem je mšice broskvoňová. Podobná situace vládne i v porostech řepy, kde riziko virových žloutenek stouplo s četností výskytu mšice makové a broskvoňové. Informuje o tom Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Virová svinutka bramboru patří mezi těžké virózy bramboru, původcem je virus svinutky bramboru (Potato leafroll virus, PLRV), který může způsobit ztráty na výnosu až 80 %. Virus svinutky bramboru patří do čeledi Luteoviridae, rodu Polerovirus, přenáší se sadbou a perzistentně mšicemi. Primárním příznakem jsou barevné změny (chloróza, popř. červenání) vrcholových listů, jednotlivé lístky jsou vzpřímené a stáčejí se podél hlavní žilky směrem vzhůru. Sekundárním příznakem je zakrsávání rostlin, starší listy jsou tuhé, kožovité, kornoutovitě stočené.

Virové žloutenky řepy způsobují viry Beet yellows virus (BYV) a Beet mild yellowing virus (BMYV). K přenosu dochází prostřednictvím přenašečů (vektorů), kterými jsou mšice, zejména mšice broskvoňová, při delším sání i mšice maková. Virové žloutenky mohou snížit výnos bulev až o 20–30 %, BMYV může způsobit ztráty výnosu cukru až 50 %. Škodlivost závisí na včasnosti zásahu proti přenašečům co nejdříve na počátku napadení porostu. Nejvyšší ztráty způsobují časné infekce, vysvětluje portál.

Jak dále uvádí, ochrana proti virovým chorobám bramboru spočívá především v pěstování zdravé sadby, neboť všechny viry brambor přetrvávají v sadbě. Brambory na sadbu se pěstují ve výše položených oblastech, důležité je dodržovat předepsané izolační vzdálenosti, podstatná je i biologická příprava sadby (narašení, naklíčení) a její včasná výsadba. Nelze zapomínat ani na vyrovnanou výživu. Důležité je během vegetace provádět negativní výběry (odstraňovat virové infekční zdroje), a také včas ukončit vegetaci množitelských porostů desikací. Přenos virů probíhá nejvíce prostřednictvím mšic. Ochranu proti mšicím u brambor je třeba provádět včas a opakovat ji podle náletu mšic. Podobná ochrana platí i u řepy, kde cílenou ochranou proti mšicím lze redukovat následné napadení a hospodářsky významné ztráty, shrnuje doporučení Rostlinolékařský portál.

Aktuální informace k rizikům šíření viru mšicí broskvoňovou v sadbových bramborách  lze z nalézt v mapě Prognózy, stejně jako k rizikům šíření viru mšicí makovou a broskvoňovou v cukrovce.