Chovatelé prasat běžně používali antibiotika a farmakologické dávky oxidu zinečnatého k omezení patogenních infekcí a ke zlepšení růstu odstavených selat. Zatímco použití antibiotik je v Evropě již dlouhou dobu přísně regulováno kvůli minimalizaci rizik antibiotické rezistence u lidí, farmakologické používání oxidu zinečnatého na předpis veterináře se dosud běžně používá.

Nutriční potřeba zinku u selat po odstavu se pohybuje mezi 80 a 100 ppm, ale vysoké dávky –od 2 000 ppm a vyšší – mohou potlačit růst bakterií a zmírnit nebo zabránit průjmu, čímž zlepšují růst. Od června letošního roku je v Evropské unii používání zinku pro selata omezeno na 150 ppm celkového dietního zinku a chovatelé prasat budou muset najít nové strategie pro prevenci bakteriálních infekcí a průjmů selat.

Hlavním důvodem této změny jsou obavy o životní prostředí, přičemž selaty vylučovaný zinek se může prostřednictvím hnoje dostat do půdy, kde může zhoršit vstřebávání dalších stopových prvků, například železa, což se negativně promítne do syntézy chlorofylu rostlinami. Obavy panují i z hromadění zinku v játrech zvířat a v povrchové vodě. Konečně podle nedávných studií se vysoké farmakologické dávky oxidu zinečnatého podílejí na zvýšení podíl rezistentních Escherichia coli ve střevě selat.

Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který najdete ve speciální příloze s názvem Jak na správný odchov selat, která vychází s červnovým číslem časopisu Náš chov.