Američtí chovatelé dostanou třetího geneticky modifikovaného živočicha

23.05.2022 | 08:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Američtí chovatelé dostanou třetího geneticky modifikovaného živočicha

Po rychle rostoucím lososovi a praseti, jehož vepřové mohou konzumovat lidé s alergií na červené maso, schválil americký Úřad pro potraviny a léčiva dalšího geneticky modifikovaného živočicha. Skot linie PRL-SLICK by měl lépe vzdorovat horkému klimatu. 

Nejnověji vydal FDA kladné stanovisko na linii skotu PRL-SLICK. Při jejím vytváření se nechali vědci z firmy Acceligen inspirovat tzv. kreolskými plemeny chovanými v Latinské Americe a na jihu Spojených států. Původ tohoto skotu lze odvodit od zvířat dovezených do Nového světa před pěti staletími z Pyrenejského poloostrova. Zvířata se tak dostala z mediteránního klimatu do tropů a byla po generace vystavena podstatně vyšším teplotám a vlhkosti vzduchu. U tohoto skotu došlo k řadě adaptací podložených změnami dědičné informace a upevněných selekcí. Bývá pro ně typická velmi krátká srst, která jim usnadňuje termoregulaci v náročných podmínkách. U některých kreolských plemen je krátká srst výsledkem změn v genu pro prolaktin nebo v genu pro prolaktinový receptor. Vlohy pro krátkou srst a účinnější termoregulaci v horkém klimatu kreolského plemene senepol byly křížením vneseny také do linií holštýnského skotu a některých masných plemen.

Vědci z Acceligenu použili embrya skotu plemene aberdeen angus vzniklá oplozením in vitro a metodou CRISPR-Cas9 u nich cíleně narušili gen pro prolaktinový receptor. Z embryí se po přenosu náhradním matkám narodila čtyři telata, jejichž genom byl velmi pečlivě prověřen jak na cílenou mutaci genu pro prolaktinový receptor, tak i na nechtěně vzniklé nežádoucí zásahy do DNA. Výsledky potvrdily, že vzniklá mutace se podobá mutacím běžně pozorovaným u krátkosrstého kreolského skotu a že zvířata mají fenotyp, který je s tímto typem mutací spojován. Na několika místech genomu skotu linie PRL-SLICK došlo zřejmě k nechtěným změnám. Skot však nejeví žádné zdravotní problémy, které by bylo možné spojovat s těmito náhodně vzniklými změnami dědičné informace.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

VÚŽV Praha – Uhříněves

Kontakt: petr.jaroslav@vuzv.cz

Celý článek najdete v Našem chovu 6/2022.

Pridaj komentár

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.