Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zatím podal návrh na zápis na krajské úrovni, následovat bude muset národní úroveň. Docílit zápisu až na celosvětové úrovni by mohlo trvat minimálně čtyři roky, české pivo by se na seznam tak mohlo dostat v roce 2026. Záměr svaz konzultoval s Ministerstvem kultury, se kterém je nadále v této věci ve spojení. K iniciativě se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. Sdělili to předseda ČSPS František Šámal a výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.

Na seznam nehmotného dědictví UNESCO se v roce 2016 dostalo belgické pivo, respektive belgická pivní kultura. Svaz nyní žádá o zápis "Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury" do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. "V pivovarnictví působím již relativně dlouho. Těším se na to a věřím, že se naše pivní kultura na seznam UNESCO nakonec dostane. K tomu však vede ještě dlouhá cesta. Pokud vše půjde dobře, mohl by se zápis na národní úrovni uskutečnit na přelomu příštího a následujícího roku a na celosvětové v roce 2026," řekl Šámal.

Na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR figuruje 30 položek. O zápisu rozhoduje ministr kultury na základě stanoviska Národní rady pro tradiční lidovou kulturu. Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se dostalo sedm z nich.

Prvním byl slovácký verbuňk v roce 2005, později přibyly masopustní obchůzky a masky v okolí Hlinska a jízdy králů na Slovácku. V nadnárodní nominaci koordinované Spojenými arabskými emiráty se na seznam dostalo české sokolnictví, ve spolupráci se Slovenskem loutkářství a ve společné nominaci s Maďarskem, Německem, Rakouskem a Slovenskem modrotisk. Jako dosud poslední z ČR do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsalo předloni výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí.